Odvolací soud udělil bývalé ředitelce pražského pozemkového úřadu Evě Benešové kvůli restituci takzvaného Bečvářova statku tříletý trest podmíněně odložený na tři roky. Uznal ji vinnou z maření úkonu veřejného činitele z nedbalosti.

Senát změnil verdikt, kterým prvoinstanční soud poslal ženu na šest let do vězení a podle kterého měla zaplatit peněžitý trest 4,5 milionu korun. Zrušil také nepravomocné rozhodnutí o zabrání pozemků neoprávněně vydaných restituentům.

Benešové čelila obžalobě z toho, že spolu se svým podřízeným Janem Horákem nezákonně přiřkli Emilii Bednářové a dalším restituentům náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Marii Bečvářovi a způsobili škodu nejméně 1,4 miliardy korun. Benešová vinu od počátku odmítá. “Já jsem se ničeho nedopustila,” řekla po skončení jednání. “Výrok soudu je jedna věc a situace o nalézání pravdy a skutečnosti je věc naprosto jiná,” dodala.

Podle dnešního rozsudku bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu podepsala rozhodnutí o restitucích pozemků, aniž by si zjistila a ověřila veškeré relevantní informace. Způsobila vysokou škodu, a obohatila tak lidi, kteří neměli na pozemky nárok. Odvolací senát pražského vrchního soudu však podle předsedy Jiřího Lněničky nenašel žádný důkaz o tom, že to udělala úmyslně. “Ani jeden z obžalovaných neznal restituenty ani jejich právní zástupce,” prohlásil soudce.

Protože nespáchala úmyslný trestný čin, nemohl Benešové podle Lněničky uložit soud peněžitý trest. Žena také neodpovídá za škodu. Podle soudce je odpovědný její zaměstnavatel, tedy stát. S nároky na škodu odkázal soudce strany na civilní soud, který by podle něj měl vyřešit i případné zabrání vydaných parcel. “Trestní soud není natolik kvalifikovaný, aby byl schopen rozhodnout o restituci těchto pozemků,” uvedl Lněnička s tím, že případ je značně komplikovaný. Parcely ale podle něj rozhodně nejsou bezprostředním výnosem z trestné činnosti.

Pozemky jsou v současné chvíli zablokované, o odblokování bude muset rozhodnut pražský městský soud. Podle státního zástupce Jiřího Pražáka se ale musí řídit dnešním verdiktem. Žalobce se současným verdiktem zásadně nesouhlasí. “Já považuji stále rozhodnutí prvoinstančního soudu za správné. A pokud bude prostor pro dovolání, tak bude z naší strany iniciováno,” sdělil.

Případ Horáka, kterému prvoinstanční soud udělil za zneužití pravomoci úřední osoby sedmiletý trest, již odvolací senát projednal. V květnu muže osvobodil. Podle soudu nejednal úmyslně, navíc pouze vypracovával koncepty pro restituce. Jeho dalšímu nadřízenému Petru Chmelíkovi ponechal odvolací soud za maření úkonu veřejného činitele z nedbalosti roční podmíněný trest. Odvolání Benešové projednával senát kvůli jejímu zdravotnímu stavu zvlášť.

Trojice úředníků se u soudu zpovídala z několika rozhodnutí z let 2009 až 2012. Bednářová a v některých případech i další restituenti na jejich základě obdrželi lukrativní pozemky jako náhradu za to, že jim stát nevrátil statky po Bečvářovi ve Strašnicích a na Žižkově. Bednářovou označil Horák za neteř po Janu Marii Bečvářovi, ačkoli měla nárok pouze na dědictví po jeho bratru Josefovi, který ji uvedl v závěti. Další restituenti zase mohli dědit pouze po jeho sestře.

Restituenti po sourozencích Bečvářových získali pozemky v Praze v odhadované hodnotě tří miliard korun. Podle dřívějšího vyjádření ředitele Pozemkového fondu ČR Radima Ziky nemohla rodina dostat původní parcely takzvaného Strašnického velkostatku, protože byly zastavěny nebo převedeny na někoho jiného. Bečvářovým komunisté zabavili rozsáhlé území, na kterém dnes stojí například hotel Don Giovanni, Rádio Svobodná Evropa nebo sídliště Solidarita.

0 komentářů

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account