Nejvyšší správní soud (NSS) nařídil královéhradeckému krajskému úřadu, aby se znovu zabýval vyvlastněním pozemku u Jaroměře na Náchodsku. Důvodem vyvlastnění byla plánovaná stavba silničního napojení na dálnici D11. NSS vyhověl kasační stížnosti někdejšího majitele Františka Kučery.
Ani pravomocné územní rozhodnutí nezbavuje vyvlastňovací úřad povinnosti posoudit, zda není možné dosáhnout cíle jinak, bez dopadu do práv vlastníka pozemku, případně s menšími dopady, vyplývá z aktuálního rozhodnutí. NSS plné znění zpřístupnil na svém webu.
Vlastnické právo k pozemku o rozloze 1161 metrů čtverečních odňal Městský úřad v Jaroměři v roce 2019. Rozhodnutí potvrdil královéhradecký krajský úřad, žalobu vlastníka pozemku zamítl krajský soud. Ani NSS řadu námitek někdejšího majitele neuznal, nakonec však přesto posoudil kasační stížnost jako důvodnou.
NSS totiž na rozdíl od krajského soudu dospěl k závěru, že správní orgány při svém rozhodování o vyvlastnění pozemku dostatečně neřešily to, zda je vyvlastnění pozemku pro stavbu dopravního napojení opravdu nezbytné.
“Žalovaný nedostatečně posoudil otázku nezbytnosti vyvlastnění, neboť nevyhodnotil, zda není možné místo vyvlastnění stěžovatelova pozemku využít jiné variantní řešení, které by při naplnění veřejného zájmu na realizaci dopravního napojení silnic I. třídy na dálnici D11 způsobilo menší zásah do práv dotčených osob,” uvedla soudkyně NSS Sylva Šiškeová.
Podle NSS nelze považovat nezbytnost vyvlastnění za prokázanou pouze existencí územního rozhodnutí pro navrhovanou podobu dopravního napojení. Územní řízení se totiž vydává pro takovou podobu stavby, jak si ji navrhl sám investor. Prokazuje to, že stavba je v dané podobě možná, ne však to, že jde o nejlepší možné řešení.
NSS zrušil rozsudek krajského soudu i rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Krajský úřad musí opětovně posoudit, zda byly naplněny všechny podmínky pro vyvlastnění, jak je stanoví zákon. Nelze vyloučit, že správní orgány i po zvážení možných alternativ dospějí k závěru, že je nezbytné vyvlastnit právě stěžovatelův pozemek, bez takového posouzení však nelze rozhodnutí o vyvlastnění akceptovat, zdůraznil NSS.
