Realitní kancelář nemůže požadovat pokutu za to, že zájemce i přes provedenou rezervaci nakonec neuzavře s prodávajícím smlouvu o prodeji. Nejvyšší soud zamítl dovolání zprostředkovatele, který si chtěl ponechat rezervační poplatek 72 600 korun.
Zájemci o pozemek odstoupili od koupě poté, co zprostředkovatel nezajistil zápis pozemku do katastru a nevyřešil problém s chybějícími přípojkami a přístupovou cestou. Nejvyšší soud o rozhodnutí informoval na svém webu.
Vrácení rezervačního poplatku nařídil realitnímu zprostředkovateli už dříve Obvodní soud pro Prahu 9, verdikt potvrdil také odvolací Městský soud v Praze. Odvolací soud připomněl ustálenou judikaturu, podle níž neuzavření smlouvy se třetí osobou nemůže být v rámci zprostředkovatelské smlouvy sankcionováno.
Nejvyšší soud se pak zabýval zejména otázkou, zda zákon o realitním zprostředkování dopadá na trojstrannou rezervační smlouvu. Dospěl k závěru, že ano. Zákon výslovně říká, že nelze v rámci rezervace uložit zájemci povinnost uzavřít realitní smlouvu nebo smlouvu o uzavření smlouvy budoucí.
Zákonné ustanovení je podle odvolacího soudu reakcí na praxi realitních zprostředkovatelů, kteří se obdobné povinnosti snaží ve smlouvách uvádět, přestože to odporuje povaze zprostředkovatelských smluv. Ustálená rozhodovací praxe taková ujednání považuje za absolutně neplatná, připomněl Nejvyšší soud.
“Realitní kancelář nemůže pokutovat zájemce, který nakonec neuzavře smlouvu”
Realitní kancelář nikoli, ale budoucí prodávající ano. Obsahuje-li smlouva v sobě ujednání smlouvy o smlouvě budoucí kupní mezi budoucím kupujícím a budoucím prodávajícím, lze těžko dospět k závěru o absolutní neplatnosti právního jednání, neboť smluvní stranou tohoto závazku zprostředkovatel vůbec není.