Nemovitost je v Česku vnímána jako bezpečná investice. „Důl, to je díra v zemi, ten vám nikdo nevezme,“ je citát z Vizionáře od Járy Cimrmana, na který lidé často zapomínají. A tak i nadále považují nemovitost jako výbornou investici na důchod.
Citát z Járy Cimrmana ukazuje na jedno riziko spojené s vlastnictvím nemovitosti. Riziko politické. Změní-li se společenské zřízení a nová politická garnitura začne utlačovat určité skupiny obyvate a obírat je o majetek, dům či byt je jedno z aktiv, které si lidé s sebou do exilu neodnesou. Ostatně o tom by nyní mohl vyprávět ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. A miliony Ukrajinců, kterým jejich majetek rozbombardovala ruská invazení armáda.
Přestože geopolitické riziko stoupá a množí se velké válečné konflikty a některé další jsou na ostří nože, podobně jako tomu bylo v první polovině minulého století, česká kotlina a moravské pláně stále patří mezi nejbezpečnější oblasti světa. A to nejen díky své poloze, ale také díky členství země v NATO a Evropské unii. Ani to ale není stoprocentní zárukou, že o svůj dům či byt nemůžete přijít.
Podle průzkumu finančně poradenské (a realitní) společnosti Broker Consulting zpracovaného společností IPSOS na 1 007 respondentech považují dvě třetiny dotázaných vlastnictví nemovitosti za investici na důchod.
Graf 1: Vlastnictví nemovitosti jako investice na důchod
Zdroj: Průzkum Broker Consulting
Nejčastěji lidé kupují nemovitost na hypoteční úvěr. K tomu potřebují mít naspořenou část vlastních prostředků a stabilní finanční situaci. Navíc dostatečný „odstup“ od penze. Ke koupi bytu či rodinného domu se tak odhodlávají zpravidla třicátníci, kteří ještě dosáhnou na 30letou hypotéku minimalizující splátky a kteří již mají vytvořené úspory a zahájenou pracovní kariéru. Do penze jim zbývají tři desetiletí.
Třicet let je dlouhá doba, za kterou se může udát spousta věcí. Nemusí dojít přímo k politickému převratu či válce, ale stačí pár nezodpovědných populisticky rozhazovačných vlád, aby následná „úklidová četa“ hledala nejen úspory, ale i nové daňové příjmy. A protože s nemovitostí (na rozdíl kupříkladu od příjmů milionářů) nikdo neuteče. V Česku je navíc daň z nemovitostí v porovnání s ostatními evropskými zeměmi nízká, a tak si toho všimla i současná vláda… a navzdory své pravicové rétorice ji zvýšila. Zatím stále únosně, ale tím končit nemusí.
Navíc za 30 let se vystřídají vlády nejen s pravicovou rétorikou, ale i s levicovým smýšlením, které k osobnímu vlastnictví nebývá příliš nakloněno.
Aktuální ceny bytů a rodinných domů, zejména v novostavbách, navíc lidé považují za příliš vysoké. Má tedy za těchto podmínek smysl nemovitost kupovat? Trochu do karet prodávajícím hraje i skutečnost, že lidé považují za vysoký i nájem.
Graf 2: Vnímání cen nemovitostí a nájmů
Zdroj: Průzkum Broker Consulting
Vysoké ceny bytů potvrzují i nejrůznější další ukazatele. Např. občané České republiky potřebují v průměru 13,8 ročních průměrných platů, aby si mohli koupit průměrný 70metrový byt. To řadí Česko do evropské špičky.
Vlastní nemovitost k bydlení jako způsob spoření na stáří může být dobrý způsob zajištění v důchodovém věku. Ovšem je třeba zvážit i rizika, která plynou z dlouhého investičního horizontu a nemožnosti nemovitost přemístit. Měla by tak být pouze jedním z pilířů zajištění na stáří.
