Jaká je míra odpovědnosti za prodávanou nemovitost z pohledu realitního makléře? Většina makléřů je přesvědčena, že za informace k prodávané nemovitosti nezodpovídají, jsou přeci pouze zprostředkovateli obchodu. Skutečně jim nehrozí žádná rizika nebo je lepší se na některé skutečnosti zaměřit a zvolit takový způsob práce, aby nečelili riziku ztráty provize nebo pokuty?

„Makléř by měl vědět, co prodává – jaké jsou metry, jaký je technický stav nemovitosti a musí tyto skutečnosti klientovi sdělit,“ říká úvodem rozhovoru advokát Lukáš Slanina. „Z jakých podkladů makléř zjistí výměru bytu o velikosti 75 m2?“

S moderátorkou pořadu Ivanou Cikánkovou se shodli, že tento údaj lze zjistit z listu vlastnictví (i když právě tady nemusí být vždy přesný údaj), z nabývacího titulu, z Prohlášení vlastníka, případně z evidenčního listu.

„A jsme u toho, jestli tyto zdroje jsou zaručené a správné,“ doplňuje svůj komentář advokát. „Pokud kupující následně zjistí – například si pozve bytového designéra, který byt skutečně přeměří – že byt nemá 75 m2, ale třeba 68 m2, tak to jistě není ta nemovitost, kterou chtěl klient koupit. A tím pádem má věc vadu. To, co klient dostal, totiž není stejné s tím, co bylo specifikováno při nabídce. Makléř sice neodpovídá za vadu věci, ale odpovídá za informace, které v rámci nabídky bytu uvede.“

„Je celkem běžný stav, že makléři byty neměří, ale vychází z veřejně dostupných dokumentů a z informací od prodávajícího. Tam může být disproporce,“ souhlasí Ivana Cikánková.

„Stejně jako si makléř nepíše sám kupní smlouvy, může si najmout technika, který byt změří a určí užitnou plochu, čistou užitnou plochu nebo jinou, technickými pojmy specifikovanou, plochu a vystaví makléři písemný doklad s konkrétními údaji,“ namítá Lukáš Slanina.

V praxi však technickou inspekci většina makléřů neobjednává, protože stojí 10 000 korun a klienti za tyto informace platit nechtějí. „Opravdu makléř při dnešních cenách nemovitostí, od kterých se odvíjí výše provize, nemá prostor investovat pár tisíc korun do svého vlastního budoucího klidu, aby kupujícímu a ve výsledku i prodávajícímu dal větší jistotu?“ namítá advokát.

„Když makléř nechá byt změřit nebo provést inspekci nemovitosti, může tím prodávajícího ušetřit nepříjemností, aby na něm později kupující neuplatňoval slevu z důvodu technické vady anebo špatné výměry nemovitosti. Lhůta na uplatnění je bez zbytečného odkladu poté, kdy na vadu kupující přijde, nejpozději do pěti let od nabytí nemovitosti… Prodávajícímu makléř poskytuje větší jistotu do budoucna, kupujícímu dává víc informací a jeho přístup k práci je profesionální a transparentní. Navíc se pak makléř nemusí bát, že na něj přijde Česká obchodní inspekce s podezřením na nekalou obchodní praktiku,“  dodává.

Za vadu věci je odpovědný prodávající, ale makléř je v tomto případě odpovědný za informace, které sdělí kupujícímu. Podle zákona o ochraně spotřebitele je makléř jiným podnikatelem, který se nesmí dopustit nekalé obchodní praktiky. I na realitní zprostředkovatele tedy zákon pamatuje. „Nekalá obchodní praktika je obecně něco, co není profesionální chování podnikatele, není transparentní anebo může ovlivnit rozhodnutí kupujícího o koupi,“ vysvětluje Lukáš Slanina.

Jaká je konkrétně informační povinnost makléře dle zákona o realitním zprostředkování? Za určité situace má realitní zprostředkovatel poučit zájemce o nabytí vlastnického nebo jiného práva o závadách váznoucích na nemovitosti. Tato věta však v sobě skrývá několik úskalí. Jaký je v tomto případě výklad zákona? A jakým směrem se vydá soudní praxe? Jak probíhá dokazování skrytých vad? A co je to princip materiální publicity katastru nemovitostí? V čem chrání kupujícího?

 

Více informací se dozvíte ve videu.

Lukáš Slanina

Advokát, partner ARROWS advokátní kancelář

JUDr. Lukáš Slanina je advokát, jeden ze zakládajících partnerů advokátní kanceláře ARROWS. Vede realitní tým ARROWS, který zajišťuje smluvní dokumentaci k převodům nemovitostí, advokátní úschovy, veškerou smluvní agendu spojenou s fungováním realitní kanceláře a řeší spory mezi realitními zprostředkovateli a jejich klienty. Pro realitní kanceláře zajišťuje pravidelná právní školení, publikuje články týkající se realitního trhu a je hlavním autorem knihy Praktický komentář k zákonu o realitním zprostředkování.

Ivana Cikánková

Lektorka a konzultantka pro realitní trh

Ivana je lektorka a konzultantka pro realitní trh (realitní kanceláře, makléře), aktivní realitní makléřka a zakladatelka projektů Ženy v realitách a Realitního vzdělávacího institutu.

Je absolventkou Karlovy univerzity, Fakulty tělesné výchovy a sportu. Svou realitní kariéru započala v roce 1998. V roce 2005 zahájila spolupráci na pozici obchodní ředitelky s realitní kanceláří kanceláří Mexx (vedení týmu až 80 makléřů, zvýšení obratu společnosti během jednoho kalendářního roku o 270 %, jen produkce v oddělení prodeje bytů stabilně 8–10 milionů Kč měsíčně).

Od roku 2007 byla spolumajitelkou značek Union Partners a Union Partners Centrála, které po jejím odchodu na mateřskou dovolenou byly úspěšně prodány. Založila a úspěšně vede projekt www.zenyvrealitach.cz – heslem projektu je „Přibližujeme společně svět realit lidem“.

Ivana je také autorka knih „Jak prodat nemovitosti s maximálním ziskem“, „Jak se nespálit při prodeji nemovitosti“ a online kurzu „Home staging v praxi“. Organizuje a realizuje vzdělávací akce pro makléře v ČR a na Slovensku.

Je spoluzakladatelkou Realitního vzdělávacího institutu a Odborných realitních konferencí, spoluautorkou a členkou odborné poroty ankety Realiťák roku.

1 komentář
  1. Ladislav Sykora 1 měsícem

    Dobrý den, video fajn, jen malé upřesnění podlahová plocha bytové jednotky lze až na pár výjimek z Listu vlastnictví vyčíst. Pěkný den

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account