Petr Jan Křen – Tajemství úspěšného podnikání třetího tisíciletí: Work-life balance

Proč se lidé obávají výrazů jako je work-life balance? „Může to vypadat, že lidi nabádá k tomu, aby nešli za svými sny a cíli, aby zpomalili nebo se svých cílů dokonce vzdali,“ namítá Petr Jan Křen. „Ale work-life balance je o potřebě uvědomit si, že když chci v životě dosáhnout svých cílů a snů, je nutné dosáhnout toho ve fyzickém i dušením zdraví. A na to potřebuju někde energii čerpat,“ poznamenává.

„Nemůžu vydávat energii deset hodin v práci, pak přijít domů, na půl hodiny si popovídat s dětma, pak ještě rychle vyřídit nějaké maily a druhý den nanovo. I když mám pocit, že jsem cool a že jsem ve stavu flow a teď mi to jede a prodávám jednu nemovitost za druhou nebo se ozývají klienti, kteří chtějí investovat miliony korun, není tento stav dlouhodobě v životě udržitelný. Když se v rodině domluvíme, že dva nebo tři měsíce mě doma moc neuvidí, tak si myslím, že jsou ochotni to přijmout. Ale pokud by to měl být trvalejší stav, nevyváženost se jednoho dne projeví. Cokoliv v životě dělám, bude mít nějaké důsledky – krátkodobé i dlouhodobé. Jde jen o to si je uvědomit,“ mluví lektor i ze své vlastní zkušenosti a dodává, že ho až překvapuje, jak odmítavě lidé zpočátku reagují, když se zmíní o tom, že mít asistenta/ asistentku znamená získat více času pro sebe i svou rodinu.

A teď otázky. Co mně dává energii? Kde mám možnost vypnout? „Lidé nemají činnosti, na které by se soustředili natolik, aby mohli pracovně vypnout. Dám příklad: když mám dům a sekám na zahradě dřevo, tak u toho nemůžu myslet na nový projekt nebo na možnosti, jak rozjet byznys, protože bych si usekl prst. Je dobré nacházet takové činnosti, které mě nutí soustředit se na přítomný okamžik, aby mi myšlenky a soustředění neodcházely někam jinam. Zkrátka abych byl tady a teď.“

Kam běžíme a proč? Máme strach, že nám utečou nové příležitosti a další možnosti vydělat peníze? „Necítíme se v životě dobře a nemůžeme si pomoct,“ glosuje stav mnoha lidí Petr Jan Křen. „Chce to přestat se v životě bát, o co bych mohl přijít a soustředit se na to, co mám. Chci mít fungující byznys, odpovídající příjem atd., ale mít permanentně strach, že nemám pořád dost? Četl jsem hezkou myšlenku, že úspěch a štěstí je pouze vedlejším produktem toho, že člověk přináší lidem ve svém životě hodnoty, díky kterým se oni mají lépe.“

V momentě, kdy se podnikatel dostane na hranici určitého objemu majetku nebo velikosti firmy, přichází druhý extrém. „Ano, je to tak a já jsem si tím taky prošel,“ přiznává lektor. „Je to strach, abych o svůj nabytý majetek nepřišel. Pořád žijeme ve strachu, ale takto se nedá dlouhodobě fungovat. Zamysleme se: chci takhle běžet dál? Musím? Proč vlastně? Kde je naše vděčnost ze života, že se ráno probudíme a můžeme dělat druhým radost? Tyto stavy rozpolcenosti si nějakou dobu musíme odžít všichni. Jde jen o to, kdy pochopíme, že o tom život není.“

Více informací se dozvíte ve videu.