Zimu jsme přečkali, oznámil tento týden ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Podařilo se snížit spotřebu plynu. Přitom ve vytápění domácností právě plyn vede.
Navzdory hybridní válce vedené Ruskem proti Evropské unii jsou zásobníky plynu dostatečně plné i v závěru topné sezóny. Povedlo se šetřit. A to přesto, že plyn hraje přední roli ve vytápění bytů. Úspory plnu mají přitom dvě hlavní příčiny: Vysokou cenu a teplou zimu.
Plynovým kotlem v domě je vytápěna celá třetina bytů. Další třetina čerpá teplo z kotelen mimo dům, přičemž nejčastějším palivem tepláren je také plyn. Nedostatek plynu by se tak dotkl až dvou třetin českých domácností.
Graf 1: Podíl obydlených bytů dle hlavního zdroje energie využívaného k vytápění v roce 2021
Zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu 2021
Nedostatek plynu nenastal navzdory postupnému utahování kohoutků ruským Gazpromem. Výpadek se do značné míry podařilo nahradit z jiných zdrojů… a úsporami. Těm pomohla mírná zima, díky níž domácnosti ani firmy nepotřebovaly tolik topit. A pomohla i vysoká cena plynu, která se stala významným motivačním faktorem k úsporám.
Je to jednoduchá ekonomie. Když cena jednoho zboží roste, vyplatí se hledat alternativní náhrady. Ty mohly být dříve dražší a nevyplatilo se je implementovat, nebo příliš náročné na implementaci samotnou. Alternativní řešení také mohlo ležet pod horizontem rozlišovací schopnosti, kdy by sice úspory bylo možné dosáhnout poměrně jednoduše i dříve, ale úspora by byla nevýznamná.
Podíl vytápění plynem je stabilní. Za poslední desetiletí se prakticky nezměnil.
Graf 2: Vývoj podílu obydlených bytů vytápěných plynovým kotlem v domě
Zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu 2021
Data ukazují i jeden pozitivní trend. Ustupuje lokální vytápění uhlím a uhelnými produkty. Za posledních dvacet let klesl podíl bytů vytápěných tímto fosilním palivem na třetinu.
Graf 3: Vývoj podílu obydlených bytů vytápěných uhlím, koksem či uhelnými briketami
Zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu 2021
Za poklesem podílu bytů vytápěných uhlím je nejen pokles bytů využívajících toto topivo, ale i nárůst počtu obydlených bytů. Je tak patrné, že nově budované byty využívají jiný způsob vytápění. Zároveň se zdá, že zafungovala kombinace restrikcí a podpory výměny zdroje tepla. V rámci „kotlíkových dotací“ Státní fond životního prostředí proplatil až 95 % nákladů na výměnu kotle domácnostem s nízkými příjmy. Ostatní mohli získat až 50 % nákladů z programu Nová zelená úsporám.
Přesto zůstávají kraje, kde je vytápění uhlím stále populární. Nejvyšší podíl bytů s tímto topivem zůstává ve Středočeském kraji a v Kraji Vysočina. Naopak nejnižší je v Praze a Jihomoravském kraji.
Graf 4: Podíl obydlených bytů vytápěných uhlím, koksem či uhelnými briketami v krajích
Zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu 2021
Zatímco podíl vytápění fosilními palivy klesá, poměrně rychle stoupá podíl domácností využívajících k vytápění dřevo či dřevěné pelety. Ten se za posledních dvacet let téměř zdvojnásobil.
Graf 5: Vývoj podílu obydlených bytů vytápěných dřevem či dřevěnými peletami
Zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu 2021
Čtyři kraje využívají k vytápění bytů teplo z tepláren významně četněji než ostatní. Jedná se o Hlavní město Praha, dva průmyslové regiony Moravskoslezský kraj a Ústecký kraj a na čtvrté příčce též s téměř 50% podílem Karlovarský kraj.
Graf 5: Podíl obydlených bytů dle hlavního zdroje energie využívaného k vytápění v krajích v roce 2021
Zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu 2021
Způsob vytápění bytu má také poměrně významný vliv na jeho cenu. Kupující zvažuje nejen náklady na vytápění, ale také finanční náročnost případné změny či obměny topného systému, pohodlnost obsluhy a spolehlivost. A v neposlední řadě na významu nabývají i geopolitická rizika.
