Stávající dávky na bydlení, tedy příspěvek a doplatek, by se od roku 2021 mohly změnit na přídavek. Vyplývá to z návrhu zákona o přídavku na bydlení, který na svém webu zveřejnila vláda s tím, že do 22. ledna 2020 se k němu mohou vyjádřit příslušná místa.
Navrhovaná změna ve vyplácení dávek na bydlení podle Ministerstva práce a sociálních věcí zpřísní pravidla a pomůže zastavit “nadužívání současných dávek na bydlení”. S tím ovšem ne zcela souhlasí odborníci na sociální problematiku. Sloučení příspěvku a doplatku je podle nich rizikové, protože každá z dávek slouží jiné skupině lidí.
Zákon zpřísní podmínky
Kromě změn ve výpočtu příspěvku, ke kterým se dostaneme dále, zvyšuje návrh zákona tlak na žadatele, aby se snažili pracovat, spolupracovali s úřadem práce, dbali na docházku dětí do školy a žili ve vhodném bytě.
Současné dávky – příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení – se vyplácejí v různých systémech – konkrétně ze systému sociální podpory, resp. systému hmotné nouze. Výše dávek přitom vychází z normativních nákladů na byt. Ty každý rok podle výše nájmů a cen energií stanovuje vláda.
O příspěvek na bydlení mohou žádat lidé, jimž na přiměřené bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a mimo Prahu 30 procent, přičemž vyplácená podpora nesmí přesáhnout normativ. Doplatek na bydlení má dorovnat výdaje za byt lidem s malým příjmem tak, aby jim zbylo na živobytí.
Úřady práce, které oba systémy spravují, na konci října vyplácely 32.200 doplatků a 156.400 příspěvků. Za prvních deset měsíců se na ně vydalo 7,29 miliardy.
Navrhovaný přídavek by výplatu sjednotil. Pro jeho výpočet by platila podobná pravidla jako pro příspěvek na bydlení s tím, že by se zpřísnila pravidla pro jeho získání.
O přídavek by mohli žádat ti, jejichž uznatelné náklady za přiměřené bydlení by přesáhly v Praze 35 procent příjmu domácnosti, resp. mimo Prahu 30 procent. Uznatelné částky by se stanovovaly podle hodnotových map, které připraví a bude aktualizovat Ministerstvo pro místní rozvoj.
Žadatelé o přídavek a jeho příjemci budou podle návrhu zákona muset pracovat, chodit na veřejně prospěšné práce, nebo si zaměstnání hledat. Odpracovat bude nutné minimálně 25 hodin měsíčně (místo dosavadních 20 hodin ). Pracovní aktivita by se neměla posuzovat jen u žadatele, ale také u ostatních dospělých členů domácnosti.
Ministerstvo chce zastavit obchod s chudobou
Podle návrhu zákona by měla být kontrolována také kvalita bydlení. Pokud by byt nebyl “ve funkčním standardu” a žadatel by nedostatky neodstranil, o přídavek by mohl přijít. “Funkční standard” by mohli přímo v bytě prověřit úředníci, hygienici a hasiči.
Přídavek by mohli získat jen “nemajetní”. Pokud by žadatel vlastnil jinou nemovitost, měl by v ní buďto bydlet, nebo si bydlení zaplatit z peněz získaných jejím pronájmem. Podle předlohy zákona nemá k získání dávky stačit nahlášení trvalého pobytu. Započítávat by se měly jen osoby, které v bytě skutečně bydlí.
Přídavek na bydlení by se měl podle návrhu poskytovat také do azylových domů či chráněného bydlení. Získat by ho mohli i lidé z ubytoven, s jejichž provozovatelem uzavře dohodu o potřebnosti zařízení příslušná radnice a který umožní v objektu sociální práci.
Odborníci s návrhem nesouhlasí
S navrhovanými změnami nesouhlasí pětice organizací specializovaných na sociální problematiku. Podle jejich zástupců sloučení příspěvku a doplatku přinese značná rizika. Každý totiž slouží jiné skupině obyvatel.
Experti kritizují také spojování dávek s aktivitou kvůli zaměstnání. Podle nich tento tlak nepovede k návratu lidí na trh práce a ke zlepšení docházky dětí do školy, ale ke zcela opačnému stavu: Někteří stávající příjemci dávek bez pomoci státu bydlení ztratí..
“Masivní zásah do dávkových systémů není možné zavádět bezkoncepčně jen na základě vágně formulované potřeby zamezení zneužívání dávek,” uvedli ve svém prohlášení zástupci neziskových organizací. Zneužívání dávek je samozřejmě velký problém, k jeho řešení je však nutné přistoupit systematicky. A takové řešení návrh zákona nepřináší.
