Sněmovna schválila zrušení daně z nabytí nemovitostí. Proti původnímu vládnímu návrhu a přes nesouhlas ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) však zachovala možnost odpočtů zaplacených úroků z úvěrů na bydlení od základu daně z příjmů. Vláda chtěla tuto možnost od roku 2022 zrušit.
Pro návrh občanského demokrata Vojtěcha Munzara hlasovali i dva sociální demokraté Václav Votava a Roman Sklenák a také část poslanců KSČM.
Pro schválení návrhu, kterým se daň z nabytí ruší, nakonec hlasovalo 187 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo z nich. Předlohu nyní musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident.
Munzarův návrh prošel nejtěsnější možnou většinou hlasů. Zároveň ale omezuje maximální částku úroků, kterou si lze za rok odečíst od základu daně, z nynějších 300 000 korun na 150 000 korun.
“Je to ve stylu něco za něco,” řekl poslanec ODS Vojtěch Munzar. Je to rušení jediné podpory vlastnického bydlení, kterou střední třída má, uvedl k rušení odpočtů.
Ministryně financí naopak argumentuje tím, že kupující ušetří peníze hned a můžou je použít na něco jiného. Zrušení odpočtů je podle ní navíc rušením daňové výjimky, která navíc zvýhodňuje pouze kupující bez úvěru na bydlení.
Předseda ODS Petr Fiala novinářům řekl, že zachování odpočtů je otázkou zdravého rozumu. “Proč zdražovat lidem bydlení, proč jim bránit v bydlení, proč komplikovat život těm, kteří si na bydlení musí vzít hypotéku? Zpravidla jsou to lidé s nižšími příjmy,” uvedl. Podle šéfa STAN Víta Rakušana by s touto podobou zákona mohli být spokojeni i senátoři nejpočetnějšího klubu Starostů.
Novela má zpětnou účinnost. To znamená, že lidé, kteří měli lhůtu pro podání přiznání do 31. března následně ministerstvem kvůli pandemii odloženou do konce srpna, už daň platit nebudou. Pokud ji někdo už zaplatil, budou mu peníze vráceny. Týká se to tak lidí, kteří dokončili svůj vklad na katastr v prosinci 2019 nebo později.
Schválený zákon zároveň prodlužuje z pěti na deset let tzv. časový test pro příjmy z prodeje nemovitých věcí neurčených k vlastnímu bydlení. Prodloužení časového testu bude platit pro nemovitosti nabyté po 1. lednu 2021.
Sazba daně z nabytí nemovitosti, která v minulosti nahradila daň z převodu, činí čtyři procenta a platí ji kupující. Stát na ni v posledních letech ročně vybral kolem 13 miliard korun. Schillerová označuje daň z nabytí za nespravedlivou. Všechny předchozí pokusy zrušit tuto daň však ztroskotaly. Nepovedlo se to ani loni, kdy to navrhl přímo Senát.
