Obliba českého hlavního města přetrvává a ještě se zvyšuje. Jen za první tři měsíce letošního roku se Praha podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) rozrostla o 23 091 nových obyvatel. To je dvakrát více než za celý loňský rok.
Zásadní podíl na přírůstku obyvatel mají lidé, kteří se do hlavního města letos přistěhovali. Těch statistici od ledna do konce března evidovali vysokých 41 315. Otázkou zůstává, kde budou noví Pražané v budoucnu bydlet. Za stejné období letošního roku se totiž dokončilo jen 1252 nových bytů. Na jeden dokončený nový byt tak připadá neuvěřitelných 33 přistěhovalců.
České hlavní město je nejbohatším regionem nejen v Česku, ale velmi vysoko je i na žebříčku v porovnání se střední Evropou i celou EU. Vysoké platy, největší možnost pracovního uplatnění, nejširší kulturní i sportovní vyžití a nejdostupnější zdravotní péče jsou hlavními benefity, které do města lákají další a další obyvatele. Takových se během prvních třech měsíců letošního roku přistěhovalo už zmíněných 41 315. Pokud odečteme 9 983 lidí, kteří se v tomto období z Prahy odstěhovali, dostaneme se na přírůstek stěhováním 31 333. Celkový počet Pražanů se však zvýšil o něco méně, přirozený přírůstek totiž letos skončil v mínusu. To znamená, že zemřelo více lidí, než se narodilo. Celkem se tak Praha na konci letošního prvního čtvrtletí rozrostla o 23 091 lidí.
Lidé, kteří se z hlavního města odstěhovali, většinou mířili kousek za jeho hranice do Středočeského kraje. Kontakt s hlavním městem nezpřetrhali, naopak často stále dojíždí do stejné práce. Mimo Prahu je vyhnala potřeba bydlet, dostupnost bydlení v hlavním městě se totiž neustále zhoršuje.
Mohou za to nepřiměřeně dlouhé povolování nových staveb a zastaralý a prakticky vyčerpaný územní plán hlavního města. Růst počtu Pražanů přitom není žádným nečekaným překvapením, Praha se rozrůstá kontinuálně neustále. Hlavní město však na tento demografický vývoj neumí adekvátně reagovat. Výstavba včetně té bytové se stále řídí územním plánem schváleným už v roce 1999 (platný je od roku 2000), jehož rozvojový potenciál se dávno vyčerpal. Přestože ho měl po deseti letech nahradit nový územní plán s novou zásobou rozvojových pozemků, nestalo se nic. Rozvojový potenciál Prahy tak postupně klesl až k nule. Prakticky každý větší bytový projekt nyní musí nejprve projít zdlouhavým procesem dílčí změny územního plánu, bez této kličky by se v Praze bytová výstavba prakticky zastavila. Tento proces je však velice nepřehledný a může se táhnout dlouhé roky.
Absence kvalitního a aktualizovaného územního plánu s dostatkem pozemků pro výstavbu velkých bytových projektů neumožňuje hlavnímu městu pružně reagovat na aktuální požadavky a demografické trendy. Hlavní město bude i nadále atraktivní a bude i nadále lákat nejvíce lidí. Představa, že tento vývoj náhle skončí, je lichá.
Autor je generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol
