Sociální sítě hýbou světem. A to i světem realitních makléřů. Jedním z aktivních makléřů především na Facebooku je Ondřej Černovický. „Tímto způsobem jsem teď prodal dům za nějakých 18 mil. Kč,“ říká. A podíl prodejů přes sociální sítě roste.
Jste poměrně aktivní na internetu a sociálních sítích. Pomáhá vám to nabírat nemovitosti a získávat klienty, nebo to děláte hlavně proto, že vás to baví?
Ze začátku, spoustu let, jsem to dělal, protože mě to bavilo. Trvalo mi, než jsem zjistil, jak to mám dělat, aby to přinášelo víc než zábavu. V současnosti více než polovina zakázek mi přichází ze sociálních sítí.
Která ze sociálních sítí je pro vás nejvýznamnějším zdrojem klientů?
Bezpochyby je to Facebook, protože je to zároveň asi jediná síť, na které se aktivně pohybuji. Vím, že by měla existovat nějaká diverzifikace, že by se měl člověk pohybovat na více sítích zároveň.
Na druhou stranu jsem ale zastáncem toho, že bych měl dělat to, co umím a co mě baví. A mě baví Facebook tím, že přestože všichni tvrdí, že je to dávno mrtvá síť, že tam nikdo nechodí, tak pořád je zdaleka nejvýkonnější a je to jediná síť, která umí spojit nějakou informační hodnotu spolu s obrázky a videi. Považuji to za komplexní sociální síť, na rozdíl od jiných, kde je to vždy stavěno něco za něco.
Pohybuji se primárně na Facebooku a stačí mi to. Nedokázal bych obsloužit víc sociálních sítí, aby to mělo být na stejné úrovni jako Facebook.
Zhruba polovina vašich nemovitostí v portfoliu přichází z Facebooku. Odkud získáváte druhou polovinu?
Jsou to samozřejmě doporučení od stálých klientů, jejich známých.
Nedávno jsem to počítal. Letos jsem z Facebooku nabral a prodal nemovitosti zhruba za 95 až 100 mil. Kč. A ty, co byly z doporučení, jsou na necelých 90 mil. Kč. Facebook už začal převažovat v objemu obchodů.
Jaký přístup byste doporučil nováčkovi – realitnímu makléři, který má problém získat nemovitosti do portfolia?
Když jsem začínal, už tehdy před 8 lety jsem se vyhýbal nejrůznějšímu obvolávání, lístečkování a dalším podobným s prominutím prasárnám, které se ještě dodnes v některých sítí vyučují. To považuji za absolutní degradaci naší profese.
Nováček by se měl věnovat doporučení. Každý z jeho okolí by měl vědět, že dělá makléře. To jsou věci, kterým jsem se v prvních letech věnoval opravdu denodenně, do všech jsem to tlačil, až jsem některé lidi musel štvát. To je nutné zlo.
Pak jsem se věnoval sociálním sítím. Tam je nekonečné množství klientů, které je dosud neobdělané.
Jaký je váš názor na klienty či potenciální klienty, kteří se vyhýbají realitním makléřům a chtějí si nemovitost prodat sami?
Je několik důvodů, proč to člověk dělá. Může mít nějakou špatnou zkušenost s nekvalitním makléřem. Já bych to udělal stejně. Když mám s něčím blbou zkušenost, tak se velice špatně přesvědčuji, že to jinde může být jinak. Může to být, že někoho přesvědčil někdo v jeho okolí. A je skupina lidí, kteří budou za každou cenu všechno dělat sami. Když jim praskne voda, opraví si to sami, když budou mít něco na autě, tak si to také udělají sami, protože to umí. Ale je rozdíl vyměnit si pneumatiky na autě a prodat nemovitost tak, aby to proběhlo hladce, rychle, za dobré peníze a bezpečně.
Vždycky se snažím ty lidi pochopit. A pokud vím, že je to ten typ člověka, který není pro makléře jako klient vhodný, tak ho respektuji, ale holt jsme se minuli. Moje služba není pro všechny. A stejně tak pro mě nejsou všechny služby.
Když naberete nemovitosti do portfolia, co považujete za nejefektivnější reklamu, jak nemovitosti prodat? Kde inzerujete a co se vám nejvíc vyplácí?
Mnoho let jsem inzeroval na více než 300 serverech, než jsem zjistil, kolik jich je reálně výkonných a přináší nějaké počty kupujících. V současné době jsem zůstal asi na 5.
Věnuji se hodně kampaním na sociálních sítí, protože to má neuvěřitelné možnosti a cílí se na zpravidla úplně jinou skupinu lidí.
Sociálními sítěmi myslíte opět především Facebook, nebo v tomto případě jste rozkročenější na další sociální sítě?
Věnuji se Facebooku a Instagramu. Na těchto sítích je nejvíc lidí a dá se tam propojit určitá informační hodnota tak, aby to vypadalo vizuálně hezky. Na Instagramu hůře než na Facebooku.
Trochu si z toho dělám legraci, ale každý, bez ohledu na to, zda kupuje nemovitost za 5, 10 nebo 20 milionů, tak pokud je v produktivním věku, ráno vstane, vezme do ruky telefon a v tu chvíli můžu být první, kdo mu tam vleze.
Tímto způsobem jsem teď prodal dům za nějakých 18 mil. Kč.
Na sociálních sítích je obrovská množina klientů, které mohu předběhnout v jejich vlastním konání. Tak tomu bylo i v tomto případě – ten člověk nechodil na sReality, nic aktivně nevyhledával, ale toto se mu natolik zalíbilo, že nemohl odolat.
Máte podobně zpracovanou statistiku jako u náboru nemovitostí i statistiku, odkud k vám chodí kupci?
To jsem si detailně zpracovával nedávno. Proto jsem z 300 webů skončil na 5.
Když spouštím nějakou novinku, tak první prohlídky mám zpravidla z Facebooku. Ale nedokážu říci, a zatím jsem to nepočítal, kolik lidí přišlo z Facebooku, z Instagramu a z jakých inzertních portálů.
Teď bych měl podepisovat rezervační smlouvu na jednom domě, kde to kupuje klient, který mě na Facebooku sleduje a všiml si, že to budu dávat do nabídky.
Jak byste doporučil propagovat nemovitost?
Jsem fanoušek toho, když se zkouší různé nové věci. Určitě netvrdím, že by se měly nemovitosti nabízet jen na 5 nebo 10 realitních portálech a na Facebooku. To rozhodně ne. Jsou nemovitosti, které je nutné propagovat v rámci lokálních tiskovin, jsou nemovitosti, kdy i já, jako odpůrce plachet, si tu plachtu dám, protože je to na hlavním tahu.
Jen na plachty nedávám svůj obličej, nemám rád, když někde visí můj „ksicht“. Něco jiného je to v online reklamách, které si může člověk schovat. Ale kdyby měl kolem mě jezdit každý den do práce a byl z toho naštvaný, z toho bych neměl dobrý pocit.
Mně funguje toto a zrovna tak jsou lidé, kteří mají talent na něco jiného a budou jim fungovat jiné věci. Na to neexistuje univerzální odpověď.
Jakou nejzajímavější nemovitost jste prodával a prodal? Co vás nejvíc překvapilo nebo těšilo?
Nejzajímavější nedokážu říci, protože jich byla spousta zajímavých. Pokud mám vypíchnout nějakou, z jaké jsem měl největší radost, tak by to byla nemovitost, kterou jsem prodal začátkem tohoto roku. Byla to nemovitost, kterou jsem prodával hodně dlouho, s problematickým nájemcem, který mi maximálně házel klacky pod nohy. Prohlídky jsem domlouval klidně dva měsíce. Když už se to podařilo, tak nájemník dělal všechno pro to, aby zájemce odradil. Ale navzdory tomu se to podařilo. Trvalo to strašně dlouho, stálo to hodně času, ale byl to nějaký můj hec. Měl jsem z toho nakonec největší radost ze všech dosavadních prodejů.
Jak moc nepříjemní dokáží být nájemníci při prodeji nemovitosti?
Dějí se kolikrát věci, které by člověk nebyl schopen vymyslet.
Například?
Odběhnu na chvilku od nájemců. Kategorií sama pro sebe jsou sousedé. Pokud si je majitel znepřátelil, nebo se sousedi sami znepřátelili vůči majiteli, tak i ti jsou schopni dělat různé věci.
Nejhorší je, ať už je to soused, nebo nájemce, když mému zájemci lže a vymýšlí blbosti, které vy musíte zcela zbytečně vyvracet. To stojí úsilí a spoustu času.
Klasické jsou, že je v domě neustále zima, všude teče, přestože je to novostavba, že se tam vykrádá, přestože tam nikdy žádný zloděj nebyl… teď je mi líto, že jsem si nesepsal všechny věci, které tam padly. Snažil jsem se to vytěsnit. Měl jsem tam pár návštěv, ze kterých kdybych měl napsat filmový scénář na nějakou brutální prohlídku, tak by mě tohle ani nenapadlo.
Dřív nebo později se ale najde člověk, který je na určité úrovni odhadu lidí a dokáže poznat, jaké je to jenom divadýlko a že nic z toho pravda není, aniž byste mu to musel vyvracet. Tak to ostatně bylo i tady.
Děkuji za rozhovor.
